Heinkel He 219 UHU (německy „sova“) byl německý noční stíhací letoun, který byl vyvinut během druhé světové války. Letoun byl navržen pro boj proti bombardovacím letounům spojenců a byl vybaven řadou technických inovací a vylepšení. He 219 měl dvoumotorový pohon a byl vyzbrojen kanóny ráže 30 mm a 20 mm a kulomety ráže 13 mm. Měl také pokročilé radiolokační zařízení FuG 220 Lichtenstein SN-2 a mohl být vybaven raketami R4M, což byly vzduch-vzduch rakety. Letoun byl rychlý, manévrovatelný a účinný v nočních bojových podmínkách. Byl schopen způsobit značné škody na spojeneckých bombardérech a stával se jedním z nejnebezpečnějších nočních stíhacích letounů Luftwaffe. He 219 vstoupil do služby v roce 1942, ale výroba byla zpožděna kvůli problémům s motory a technickými problémy. Bylo vyrobeno pouze asi 300 kusů letounu, ale výkonnost He 219 byla natolik vysoká, že mnoho letounů bylo použito až do konce války. Po skončení války byly některé He 219 zachyceny spojenci a použity k testování. Několik exemplářů letounu je stále zachováno v muzeích po celém světě.